Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 1 2 3

Svátek

Dnes je 21.11.2017

Svátek má Albert

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Den filosofie
  • Světový den televize
  • Světový den pozdravů

Zítra má svátek Cecílie

Informace e-mailem

Novinky e-mailem

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 1 2 3

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Historie obce Opočno


Jak dokládají archeologické nálezy, byl kraj kolem Opočna osídlen již v dobách pravěku - východně nad obcí na Holém vrchu byly nalezeny zlomky halštatské keramiky, pocházející z období 750 - 400 př. n. l.. Další nálezy pak dokládají osídlení oblasti od 8. století slovanským obyvatelstvem. Opočno je v dochovaných historických materiálech poprvé zmiňováno k roku 1358, ves však byla zajisté založena mnohem dříve. Název "Opočno" je odvozen od přídavného jména "opočný", což znamenalo "kamenný". Toto pojmenování se přitom pravděpodobně vztahovalo na dvorec nebo jiné panské sídlo, které v Opočně v dobách středověku stálo.
Ve 14. století byla ves samostatným vladyckým statkem s panský sídlem. Vladykové z Opočna měli ve znaku hříč, což byla ostruha se třemi hroty (ta je také znázorněna na klenbě v přízemí kostelní věže). Kolem roku 1405 spojila rodina pánů z Kolovrat opočenské a jimlínské panství. V této době byla tvrz v Opočně stále ještě rezidenčním sídlem, tzn. byla obývána vrchností. Roku 1465 však král Vladislav Jagellonský Albrechtovi z Kolovrat povolil přestavět starou tvrz na návrší nad Jimlínem, čímž vznikl jeden z posledních hradů v Čechách - Nový hrad, a rod Kolovratů na něj přesídlil. Tvrz v Opočně se pak postupně stala sídlem vrchnostenských úředníků. Ještě roku 1588 v ní byly tři obyvatelné místnosti a v sousedství stála sladovna a pivovar. Nakonec však beze zbytku zmizela. Její umístění bylo zřejmě někde v blízkosti kostela.
Spojením opočenského a jimlínského panství se Opočno stalo součástí novohradského panství, se kterým pak sdílelo své osudy až do zrušení vrchnostenské soustavy roku 1848. Z nejstarších dob historie obce bohužel nemáme příliš mnoho zpráv. Zajímavou je např. zmínka z dob husitských válek, podle které se tři zdejší obyvatelé - Hazimec, Záviš a Válek roku 1438 zúčastnili bitvy u Želenic na straně husitů. Ti však bitvu prohráli a řada bojovníků byla zajata, mezi nimi i všichni tři Opočenští. Domů se vrátili až po složení výkupného. K roku 1511 zprávy u vsi uvádějí vinici. Roku 1573 získal panství od Kolovratů Jan starší z Lobkovic. Ten ho již v roce 1580 opět prodal, novým majitelem se stal Václav Franěk z Liběchova. Ani v jeho držení však majetek nezůstal příliš dlouho, v roce 1588 se dostal do rukou rodu Vřesovců z Vřesovic. U nich panství zůstalo až do třicetileté války. Během ní se pak jeho majitelé znovu začali střídat. Roku 1630 zboží získal Jan z Aldringenu, již po čtyřech letech se dostalo do správy kláštera premonstrátů v Praze na Strahově a krátce po skončení války, v roce 1651, se majiteli panství stali braniborští markrabí.
Sama třicetiletá válka byla pro kraj velkou pohromou. Lidé během ní trpěli hladomory, drancováním armád a nemocemi. Berní rula v Opočně k roku 1654 uvádí dvanáct usedlostí, tři selské a osm menších chalupnických. O válečných útrapách přitom svědčí fakt, že pět z nich bylo v této době opuštěných. Soupis majetku ve vsi dále uvádí 22 hektarů půdy pro pěstování žita a pšenice, celkem se tu chovalo 9 krav, 11 jalovic a 17 prasat. Válka měla pro obec také náboženské důsledky. Fara v Opočně byla nejméně od 70. let 16. století obsazena evangelickými kněžími, v důsledku porážky stavů však v Čechách proběhla vlna násilné rekatolizace. Evangeličtí duchovní tak byli vyhnáni a na jejich místa nastoupili katolíci. Opočno dostalo katolického faráře v roce 1630. V první polovině 17. století se objevují nejstarší zprávy o zdejší farní škole. Původně se učilo na faře, později se škola přestěhovala na místo domu č.p. 18. Docházely do ní děti z celé farnosti. Roku 1670 Opočno spolu s celým panstvím získala rodina hrabat z Warrensbachu. Ta majetek držela až do roku 1715, kdy vše získala Anna z Löweneggu.
V letech 1710 - 1713 došlo v Opočně k přestavbě a rozšíření starého gotického kostela, který snad předtím vyhořel. V polovině 18. století byla na zdejší návsi vztyčena plastika sv. Jana Nepomuckého. Jak vyplývá z tereziánského katastru, pořízeného roku 1757, počet usedlostí se v Opočně v následujících 100 letech v podstatě neměnil. Ve vsi bylo jedenáct usedlostí, k dalším třem budovám nepatřily žádné pozemky. Záznamy hovoří také o robotních povinnostech poddaných. Dva zdejší hospodáři museli vypravit třikrát týdně jednospřežný koňský potah, jeden měl tuto povinnost pouze dvakrát týdně. Zbývajících osm hospodářů mělo předepsánu ruční robotu dvakrát v týdnu. V obci se tehdy na omezené rozloze pěstoval chmel a svou živnost zde vykonával krejčí. Roku 1767 se majiteli panství stal rod Schwarzenberků.
Roku 1787 opočenskou farní budovu postihl požár. Následně pak byl postaven nový areál fary s tzv. kaplankou. Za vlády panovníka Josefa II. byl také zrušen starý hřbitov, který se rozkládal okolo kostela. Rok 1802 se do historie Opočna zapsal černým písmem. Tehdy v domě č.p. 15 vypukl požár, který následně zachvátil velkou část obce a zničil tu šest hospodářství, školu, čtyři menší domky a kostel. Živelných pohrom obec v budoucnu postihlo ještě několik, žádná se však svým rozsahem požáru z roku 1802 nepřiblížila.
I přes nešťastný požár byl počátek 19. století pro Opočno velice úspěšným obdobím, ve kterém ves zaznamenala velký růst a rozvoj. K roku 1828 tu stálo již 35 domů, ve kterých žilo na 187 obyvatel. Jejich počet pak do roku 1846 stoupl až na 238. Opočno v polovině 19. století zajišťovalo duchovní správu pro celé rozsáhlé novohradské panství. Vedle faráře tu působili ještě dva kaplani. Obec pro zbytek panství zajišťovala ještě dvě další služby - svou činnost zde vykonávali dva zvěrolékaři a dvě porodní báby. V Opočně žilo v této době národnostně smíšené obyvatelstvo, to však spolu vycházelo bez problémů. V polovině 19. století tu převažovali Češi, ve škole se přesto až do roku 1870 vyučovalo německy.
Po revolučním roce 1848 došlo ke zrušení vrchnostenské správy. Ta byla nahrazena obecním a okresním zřízením. Za Rakouska však v Opočně samostatný obecní úřad nevznikl, obec byla totiž až do roku 1918 osadou Jimlína - v 90. letech 19. století tento útvar nesl oficiální název "Spojená obec Jimlín, Opočno a Nové Hrady". Okresem Opočno připadlo pod Postoloprty. Když zde však byl okresní úřad zrušen, přešla obec do okresu Žatec (součástí lounského okresu se Opočno stalo teprve po II. světové válce). V roce 1892 byla v Opočně slavnostně otevřená nová čtyřtřídní škola. Roku 1904 Opočnem projel první vlak, otevřena byla trať Louny - Rakovník. K tomuto roku ve vsi žilo rovných 300 obyvatel v 54 staveních. Poblíž obce byl v provozu kamenolom, lidem v obci sloužily dva hostince, tři koloniály, jeden obchodník s vínem a prodejce střižního zboží. Dále tu svou živnost vykonávali pekař, tři ševci, dva řezníci, jeden pánský holič, dámská krejčová, košíkář, sedlář, provazník, kovář, truhlář a kolář.
Přelom 19. a 20. století byl v Opočně ve znamení velkého rozvoje spolkového života. Jako první tu byl roku 1893 založen spolek hasičů. V roce 1905 pak v obci vznikla Národní jednota severočeská, jejím cílem byla podpora české kulturní činnosti. Roku 1910 byl dále založen místní odbor Českého chmelařského spolku. Do dalšího vývoje společenského života v obci v roce 1914 vstoupila první světová válka. Ta s sebou přinesla řadu útrap, po jejím skončení však rozvoj obce postupně pokračoval dál. Ještě během války, roku 1916, byla v obci založena knihovna. Hned v roce 1919 tu pak vznikl Červený kříž a Dělnická tělovýchovná jednota. O dva roky později byl v Opočně založen také Sokol. Ten zde v roce 1932 postavil svou sokolovnu, která se stala nejen sportovním, ale také společenským a kulturním centrem dění v obci. Mimo jiné se zde pořádala i divadelní představení. V roce 1932 se v obci začal také hrát hokej, který si tu postupně vytvořil dlouholetou tradici.
Krátce po válce, v roce 1921, se Opočno a Jimlín rozdělily a v obou obcích vznikly samostatné obecní úřady. V letech 1924 - 1928 pak v Opočně proběhla pozemková reforma, mezi 57 přídělců tu byla rozdělena půda o rozloze 40 ha 57 arů. K roku 1930 bylo v obci 77 domů, celkem zde žilo na 329 obyvatel. Opočno mělo samostatnou správu až do roku 1960, kdy spolu s Jimlínem a Zeměchy vytvořilo společný MNV se sídlem v Jimlíně. V roce 1981 pak bylo Opočno s Jimlínem a dalšími obcemi začleněno do velkého celku, jehož střediskovou obcí byly Hřivice. V roce 1989 se však tento soubor složených obcí rozpadl a volbami do obecních zastupitelstev v roce 1990 byla obnovena samostatná obec Opočno u Loun s vlastním obecním zastupitelstvem a vlastním starostou. K roku 1990 měla obec 70 domů, žilo zde na 105 obyvatel.




Použitá literatura: Roedl, B., Kalaš, F.: Opočno 1358 - 2000, Setkání rodáků. OÚ Opočno u Loun 2000